Založit webové stránky nebo eShop
 

Obě moje holky Algida Ice Rainy Love i Ocean Dori from Wallaby Way mají složené asistenční canisterapeutické zkoušky (1. PTCP, OPTCP) a aktivně se canisterapii společně věnujeme. Zajímá-li Vás, o co se vlastně jedná a jak to probíhá, přečtěte si následující řádky a podívejte se i na fotografie, které jsou pod odkazem v záložce horního menu.

 Co je to canistrapie?

 Je to léčebná terapie, při níž jednu z hlavních rolí hraje pes. Člověk a jeho proškolený pes tvoří canisterapeutický tým a společně packu v ruce pomáhají těm, kteří to potřebují. Jedná se o pacienty a klienty různých zařízení – nemocnic, domovu seniorů, dětských domovů, stacionářů, ústavů tělesně i mentálně postižených, prostě pacientů různého věku, různé diagnozy, různého postižení.

Canisterapie má mnoho podob a praktik, od individuální po skupinové, s různým zaměřením na dané postižení. Cíl je zlepšení fyzického i psychického stavu pacienta.

 Co se od psa očekává?

Čtyřnohá část canisterapeutického týmu musí být naprosto ovladatelná, musí zvládat prvky základní poslušnosti tak jak se zkouší na zkouškách podle zkušebních řádů (sedni, lehni, zůstaň, odložení, přivolání, aj.) Mimo to nesmí jevit žádné prvky agresivního či nevrlého chování, musí být tolerantní, společenská, nebojácná, veselá, komunikativní s chutí pracovat a neskutečnou trpělivostí. Musí být odvolatelná od té nejlepší hry, vždy plně pod kontrolou a soustředěná. Měla by umět dostatek zajímavých povelů, nechat se hladit po celém těle bez projevů nespokojenosti a nevrlosti. Pes musí být prostě povahou vyrovnaný, trpělivý, soustředěný, bez sebemenšího náznaku agrese.

 Co se očekává od člověka?

 Dvounohá část týmu jen nestojí a nekouká jak se klienti se psem mazlí, ale aktivně napomáhá komunikaci a terapii. Navazuje kontakt, zpřístupňuje klientovi zvíře a napomáhá k tomu, že klient začne cvičit, sledovat své tělo, nebo začne vykládat a docílí se zlepšení psychického i fyzického stavu klienta. Mnoho lidí se mylně domnívá, že člověk je tam jen tak do počtu. Jeho role je však více než důležitá, musí svého psa perfektně znát, věřit mu, poznat jeho momentální stav a korigovat celý průběh terapie.

 Výsledky:

 Někdy to trvá dlouho, jindy krátce, většinou však slaví canisterapie obrovské úspěchy. Pacienti a klienti s různými formami postižení a diagnóz začínají na terapii kladně reagovat, vzbuzuje v nich motivaci pro cvičení, rehabilitaci či různé činnosti pro jejich zdravotní stav důležité. Příběhy zvířat je motivují k odhodlání zlepšit svůj stav, a to buď vědomě nebo zcela nezištnou formou. Navíc čtyřnohá němá tvář krásně rozvazuje jazyk, najednou je mnoho tématu k hovoru, apod. Důležité je i polohování. Pomocí psa polohujeme klienty do různých cvičebních poloh, kdy lépe vnímají své tělo, pes prohřeje danou oblast těla, pacient vnímá jeho dech, tlukot srdce apod.

 Tým po výkonu:

 Canisterapie je velmi psychicky náročná a zodpovědná činnost (to mi potvrdí ti, kteří se mnou byli pouze jako pozorovatelé :) ), a to nejen pro člověka, ale hlavně pro psa. Proto je důležité psovi poskytnout dostatek fyzického i psychického odreagování. Člověk nikdy nesmí zapomínat na to, jak náročná práce to pro celý tým je a musí psovi poskytnout adekvátní odměnu a kompenzaci za jeho výkon.

 My a canisterapie

 Canisterapii se věnujeme od roku 2009. V září toho roku jsme poprvé v rámci zcela jiné příležitosti navštívili Domov seniorů Helios v Havířově. Tenkrát jsem si poprvé všimla Dorinčiny práce se starými lidmi. To, že je empatik a umí se vcítit do kůže jiných je věc známá, ale nikdy bych nevěřila, jak se bude chovat v prostředí domova. Mno a tak slovo dalo slovo a my se s vedením domova dohodli na tom, že za nimi budeme pravidelně dojíždět. Byly jsme všechny tři nezkušené, ale internet skýtá mnoho možností, a tak se ze mě stal canisterapeut samouk. Brzy po zpravidelnění našich návštěv jsem kontaktovala společnost Podané ruce, která canisterapii zaštiťuje a začala jsem se s holkama připravovat na canisterapeutické asistenční zkoušky. Ty jsme složily začátkem června letošního roku a rovněž jsme se staly členkami organizace Podané ruce, o.s. Pravidelně docházíme do Domova seniorů Helios v Haviřově, kde provádíme individuální i skupinovou canisterapii. Věnujeme se klientům s různým druhem postižení, od stařecké demence, přes parkinsonovu chorobu, nevidomé, hluchoněmé, navštěvujeme klienty po mozkových příhodách i tělesně postižené trvale upoutané na lůžko nebo invalidní vozík. Dělíme je na dvě skupiny – aktivní babičky a dědečky, kteří naši návštěvu berou hlavně jako zpestření běžného života, ti jsou většinou plně mobilní, nebo jen o berličkách, mentálně v pořádku a s námi si povídají o běžném životě. Díky přítomnosti psích kamarádů se v rámci skupinové canisterapie více uvolní, více povídají, hrají si...prostě zapomenou na své chmury a mají důvod se na něco těšit. Každá naše návštěva je hlášena předem, mohou se na ni tedy připravit a těšit se už i měsíc dopředu. Druhá část našich klientů neměla to štěstí a trpí nějakou nemocí či postižením. U nich provádíme tzn. individuální canisterapii. Navštěvujeme tyto klienty samostatně na jejich pokojích za doprovodu odborné sestry a zde nastává druhá část naší práce. Plně soustředěný výkon psa, polohování, cvičení končetin za pomocí psa v jedné poloze apod. Pro mnoho našich klientů je příběh mých psích holek natolik silný, že je pro ně motivující a i v době naší nepřítomnosti v domově cvičí. Chodíme za klienty více než rok, většinu z nich známe již velmi dobře, a tak jsem schopna říci, že canisterapie opravdu přináší pokroky. Rozzářené tváře, lepší pohyblivost, smysl života, to je náš společný výsledek.

 Jak by měla vypadat jedna návštěva?

 I to je velmi individuální. Záleží na typu zařízení, výdrži psa i momentálnímu stavu psa, psovoda i klienta. U nás návštěvy dělíme na dva typy. Při prvním z nich upřednostňujeme aktivní klienty, tzn skupinovou canisterapii. Návštěva je pro psiy více „hrací“ a méně psychicky náročná. Trvá povětšinou hodinu, hodinku a půl, klienti nás čekají ve společenských místnostech nebo na zahradě domova a pod mým dozorem si s holkama hrají, dávají jim různé povely, mazlí se. Druhý typ návštevy se soustředí na individuální canisterapii s návštěvou ležících klientů. Časový rozsah této formy je cca stejný, je nutné jej však prokládat uvolněním, ať pes není v napětí a pročistí si hlavu. Při takovéto návštěvě procvičujeme a prohříváme končetiny, protahujeme svalstvo a taky se tulíme a povídáme. Do zařízení však chodíme vždycky naprosto zdraví, jak my, tak pes.

 Závěrem proč my a canisterapie?

 Byla to jedna velká náhoda, ale proč ji nevyužít. Holky ukázaly své schopnosti a já se rozhodla, že tomu těch pár dní v měsíci čas věnuju. Mým životním heslem je dělat lidem radost, protože ty úsměvy, co člověk dostane na oplátku jsou ty největší dary. Canisterapie není naší hlavní kynologickou zábavou, ale své místo v našich životech má. Koukám na to i z toho pohledu, že jedou budu za takovou pomoc a pozornost třeba vděčná i já...možná si to chci dopředu tak trošku předplatit :) a navíc Dorinka je podle všech, co ji viděli při práci, velká psí osobnost s velkým srdíčkem v malém tělíčku. Všechny tři nás to baví, když přijíždíme k domovu, obě se moc těší a po vystoupení z auta si to míří rovnou k vrátnici...canisterapie má svůj řád a nemůže nebo neměl by ji dělat jen tak někdo. Mno a my k ní máme dispozice, tak nebylo nad čím váhat :)

Pokud máte nějaké dotazy ohledně canisterapie, klidně mne kontaktujte. V záložce horního menu se můžete podívat na fotografie z naší canisterapeutické činnosti.

Canisterapie je dobrovolnická činnost, děláme ji tedy bez nároku na finanční či jinou formu materiální odměny. Tou největší odměnou jsou pro nás pozitivní výsledky našich klientů. Pokud můžeme, tak tu radost rozdáváme bezplatně ;)

 

 

 

 

 

 
TOPlist