Založit webové stránky nebo eShop

14. 1. 2014 ... úterý ... jsem já to strašný lajdák ... po návratu z expedice se život vrátil do běžných kolejí a člověk najednou zase nic nestíhal. Tak koukám, že jsem ani neobrátila deník a vy musíte pořád číst odzadu a ani jsem sem nedala odkaz na hotové fotky. Napravuji alespoň to a mohu slíbit, že mám ještě v záloze galerii s videi a chci je také trochu zpracovat ... tak třeba to stihneme do další expedice :)

Odkaz na celé album fotek je zde: http://luciferku.rajce.idnes.cz/Expedition_Scandinavia_2013/

No a ještě jsme naší cestou zaujali natolik, že nás oslovili z portálu oŠvédsku.cz, a tak je k přečtení na jejich stránkách tento shrnující článek: http://www.osvedsku.cz/video-expedice-scandinavia-2013-aneb-starickou-skodovkou-za-krasami-severu/

22. 7. 2013 ... pondělí ... pořád jsme plni dojmů a vy chcete vidět fotky ... je jich děsně moc a zatím není čas na jejich zpracování, koukněte se proto na velmi rychlé videjko, kde je uvidíte skoro všechny :)

 

 

21. 7. 2013 ... neděle ... někdy kolem půl druhé ranní jsme zaparkovali na parkovišti u čerpací stanice Shell na 45 km D1, abychom na chvíli zavřeli oči ... Ondra usnul téměř okamžitě, ale mě se to vůbec nedařilo ... nakonec z toho byly asi dvě hodiny krkolomného spánku a kolem sedmé ranní jsme vyrazili dále. Jelo se dobře, uzavírky a dopravní omezení naši cestu nijak nepoznamenaly ... ale teda musím říct, že z celkem ujetých 5240 km byly nejhorší právě ty na naší nejslavnější dálnici. Opravdu mazec ... švédské polní a nezpevněné cesty jsou v mnohem lepším stavu a Slůněti jsme slíbila, že na tudle cestu se až do dokončení oprav (čemuž nevěřím, že se někdy stane) už nikdy nepodívá ... kolem desáté dopolední jsme si střihli menší přestávku u brněnské přehrady, abychom se pozdravili s rodinnými příslušníky a kolem poledne už dorazili na chalupu. Tak jsme chvilinku spočli a pozdravili rodičovstvo a kolem třetí dojeli do Ostravy. Následovalo vybalení auta, dotankování, vypucování a očista a pak slavnostní návrat do garáže. Na tachometru při parkování byl údaj 58 514, což značí, že jsme celkem ujeli 5060 km a když k tomu připočítáme trajekt, celkem jsme na naší dobrodružné cestě urazili 5240 km. Spotřeba je neskutečná, se zahrádkou na střeše je celková průměrná spotřeba 6,9 litrů na 100 km. Úžasný a pro mne velmi překvapivý výsledek. Autíčko šlapalo jak hodinky, dělalo radost nejen nám, ale i všem kolem. Měla jsem až slzy v očích, když jsem za ním zamykala garáž ...

20. 7. 2013 ... sobota ... 22:25 ... s lítostí oznamujeme, že jsme před malou chvílí překročili hranice do naší vlasti ...na tachometru je 57 984 km, což značí, že do této chvíle jsme ujeli 4530 km. K domovině nám chybí necelách 500 km, takže těch 5000 km opravdu překonáme + máme k dobru ještě oněch 180 km na trajektu, které Slůně taky jelo, ikdyž s vypnutým motorem ;) ... za celou cestu jsme použili jen dva kousky nářadí - klíč 13 na dotažení krytu olejového filtru a šroubovák na přitažení volnoběžné klapky ... jinak šlape jako hodinky a je to prostě nejlepší auto na světě ... dneska jsme ráno podnikli ještě úžasnou procházku k Baltu, čachtali se ve vodě, Algi lítala jako šílená ( i jí je líto, že moře na dlouhý čas neuvidí) ... u tety bylo skvěle a vůbec se nám nechtělo domů, ale v půl druhé jsme nastartovali těch 48 úžasně táhnoucích koníků pod kapotou a vyrazili směrem domů ... přejeli jsme přes celé Německo, ruce nás bolí od mávání kolem projíždějícím autům, ale pozornost, kterou Slůně má, nás moc těší. Na předním čele máme solidní výstavku ulovených much všeho druhu a jsem zvědavá jestli půjdou dolů ... právě teď jsme na první pumpě v ČR, chladíme autíčko, protahujeme těla a za chvíli pelášíme dál ... expedice pomalu končí, ale fotek bude ještě spousta, shrnující povídání taky a rozhodně nebudou chybět videjka ... máte se tedy ještě na co těšit ... jinak spotřeba je teď pod 7, dokonce kolem 6,9 - kvalita německých cest a paliva se prostě musí projevit ... nic, mějte se prima a my zase valíme dál :)

19. 7. 2013 … pátek … dnes ráno kolem deváté hodiny jsme se rozloučili s Dánskem i s posádkou asistenčního vozidla, která jela přímou čarou domů (děkujeme za spolujízdu a hlavně za to, že jejich služeb - coby asistenčního vozidla nebylo potřeba :) ) … přejeli jsme hranice do Německa u města Flensburg a teď jsme na cestě do Greifswaldu nedaleko Usedomu, kde bydlí Ondrova teta. Včera jsme se rozloučili se severním mořem ještě na plážích Hvide Sande. Algi tam skákala ve vlnách, my se proběhli po pláži … kolem třetí jsme vyrazili na malou obhlídku přístavního městečka. Zrovna se jela dánská verze Tour de France, a tak bylo v přístavu plno a lidé fandili a dobře se bavili … my jsme se vydali opačným směrem do klidnějších míst mezi rybářské domky a objevili tam rybárnu s udírnou. Dali jsme si čerstvé kousky různých ryb a maximálně si pochutnali. Seděli jsme na staré terase nedaleko rybářských sádek, nikde nikdo, kolem dokola jen posrané zábradlí a spousta chechtajících se racků … ještě jsme viděli připlouvat starou plachetnici Maju, jejíž kapitán – starý mořský vlk – vesele diskutoval se všemi kolem a při tom složitě, ale naprosto přesně kormidloval a usměrňoval loď na její kotvící místo … náš čas na západním pobřeží se naplnil, byl před námi ještě pořádný kus cesty, a tak jsme nasedli do auta a pelášili po další z mnoha vyhlídkových tras podél pobřeží až dolů k německým hranicím. Kousek od nich jsme ještě koukali na mohutný příliv a ještě předtím vyzkoušeli slané bahenní lázně na pláži … u nás za to lidi tvrdě platí, tady je to zadarmo :) Večer jsme zakotvili na odpočívadle 3 km od Německa, uvařili si zeleninovou polívku a kolem půlnoci si naposledy v Dánsku ustlali v autě … spalo se dobře, už jsem si po několika pokusech konečně našla vhodnou polohu, ve které vydržím celou noc :) … Sluníčko šlape stále bez potíží, máme najeto kolem 4000 km a spotřeba je zase o chlup nižší, poslední tankování dokonce jen 6,25 litrů na 100 km … vůbec se nám nechce domů, ale nedá se nic dělat … teď zase nasedáme do auta a upalujeme dál ... kolem půl čtvrté jsme dojeli k tetě a strávili tam skvělý čas ... poslední dvě velké procházky po pláži u Baltu ... moře mi bude chybět ...

18. 7. 2013 ... čtvrtek ...  dobré ráno, ehm tedy spíš poledne z Hvide Sande ... dobíjíme baterky našich elektronických pomocníků, a tak mám chvilinku, abych doplnila pár obrázků ze včerejšího dne ... Grenen je opravdu magické místo a když se vám podaří být tam úplně sám, je to zážitek (a být tam sám je umění - provozuje se tam totiž jinak davová turistika, ale když umíš, tak umíš ;) ... my tam dojeli večer, na moři v dálce stály obrovské osvětlené tankery a trajekty, které čekaly na povolení vjezdu do přístavu, stařičký maják krásně posílal světelné signály do dáli ... tak abyste z toho taky něco měli, tady ještě pár obrázků z toho skvělého rána ... teď jsme na západním pobřeží Dánska, vydáme se za chviličku na obhlídku okolí a odpoledne pomalu zahájíme přesun k německým hranicím. Dnes budeme opět nocovat na cestě, abychom se zítra vyloupli nedaleko německého Usedomu a navštívili naši rodinku ... ujeto máme 3432 km + 180 km na trajektu, tzn celkem 3612 km ... domů to máme odhadem cca 1600, takže těch pět tisíc snad opravdu pokoříme :) ... další zpravodajství bude asi až z ČR ... mějte se! ;)

17. 7. 2013 ... středa ...  z lodi jsme se vylodili bez potíží a z Hirshalsu ještě dojeli na nejsevernější místo pevninského Dánska, na mys Grenen ... přespali jsme v autech a brzy ráno se vydali na procházku na pro nás posvátné místo ... moře povídalo, rackové se smáli a my tam byli s holkama úplně sami ... krása naprosto nepopsatelná ... tady alespoň nějaké obrázky, je jich mnohem mnohem více ... vlny Baltu a Severního moře o sebe třískaly a najednou, z ničeho nic se z vody vynořila hlava tuleně ... koukal na nás, a dokonce nás chvíli doprovázel ... neuvěřitelný pocit vidět toto zvířátko naživo jinde než v zoo ... po dlouhé procházce a snídani jsme zahájili pomalý návrat domů ... jeli jsme podél pobřeží do Noerre Voruper, kde se prošli a dobře nabaštili, a pak pokračovali až do cíle naší dnešní cesty - kempu na Hvide Sande ... večer jsme blbi na pobřeží jako malí, lítali ve vlnách a užívali si posledního večera u Severního moře ... zítra už zahajujeme přesun do Německa ... naše expedice se pomalinku chýlí ke konci ... Slůně pořád šlape jako hodinky, spotřeba opět klesla pod sedm litrů, má desítky obdivovatelů ... jo a jedna příhoda na závěr ... jedeme si takhle po krásné cestě, koukám na na tachometr a říkám ... jééé, takové pěkné číslo ... 56666 km ... a jen co to dořeknu, předjede nás nějaký vůz blíže neurčené americké značky staršího vydání a na jeho SPZ je údaj AB 56666 ... tak si o tom myslete, co chcete :) ... ale jenom náhoda to určitě nemůže být ;)

16. 7. 2013 … úterý … je právě osm večer, já sedím ve voyager class na trajektu z Norska do Dánska. Ondra je na palubě a kochá se, já aktualizuji, posádka asistenčního vozidla spí nedaleko a psí holky jsou v podpalubí, na patře číslo 6. Po hodině jízdy jsme je byli zkontrolovat. Ikdyž je tam trošku víc teplo, hezky to zvládají. Za necelé dvě hodiny připlujeme do Dánska a večer se chceme zakotvit na Grenenu … ale určitě vás zajímá jaký byl dnešní den … Jedním slovem skvělý … Ráno mě sice z pohodlí předních sedaček vyhnala neskutečná potřeba potřeby, která pramenila z nějakého blíže neurčeného nesouladu v oblasti přišní, takže jsem běhala jako o závod, nicméně prdění do listí s výhledem na přístav a východ slunce měl taky něco do sebe … po snídani ostatních a drobné očistě všech jsme vyrazili do blízké vesnice, kde jsme měli schůzku s Johnem Hauglandem. Úderem půl desáté – tak jak bylo domluveno – dorazil jak na koni. Těch koní pod kapotou jeho civilního Subaru bylo asi více, ale to nevadí. Dali jsme si kafe a sušenky, sedli na lavičku a povídali o všem možném i nemožném. A mě se splnil sen. Velký závodník na vozech Škoda seděl s námi a povídal. A protože naše Škoda muzeum připravuje na podzim již druhý přednáškový cyklus, požádali jsme Johna o aktivní účast a on nadšeně přikývl. Takže pokud vše půjde jak má, všichni autíčkoví nadšenci se máte na co těšit … hodina uběhla jako voda a my museli jet dál. V Oslu, místní části Sandvika, na nás čekal norský novinář a dva další Škoda nadšenci. Perfektně jsme pokecali, a oni nám se svými vozy – dvě Škody 1000 MB a stařičké Volvo – dělali doprovod až k trajektu do Larviku. Moc nás zájem lidí o Slůně těší, dennodenně odpovídáme na desítky otázek o autě a i John byl nadšen v jakém stavu je! V Norsku o naší cestě budou číst i ve veteránském časopise ;) … celý den utekl jako voda, nalodění na trajekt jsme taky zvládli bez potíží a už se moc tešíme na Grenen. Tam taky budeme bez internetu, takže další aktualizace bude později … celkem máme ujeto 3028 km (aspoň myslím, zase jsem si to nepoznačila a auto je momentálně o tři patra níž), ale dneska ještě nějaké km přibudou. A ač neradi, pomalu zahajujeme cestu domů :( … je tu krásně!

15. 7. 2013 … pondělí … dneska jsme se přesunuli do Norska. Ráno ještě před snídaní jsme se s Ondráškem a psíma holkama vydali na obhlídku pobřeží. Bylo krásné slunečné ráno, vítr foukal jako o závod a my si dali malou rozcvičku a na chvíli relaxovali při šumu vln, které se tříštily o skály. Po snídani jsme zabalili svých pět švestek do střešní zahrádky a vydali se směrem do Norska. Dnešní den a jeho cesta byla sama o sobě cílem. Projížděli jsme krásnou krajinou, semtam nějakou méně či více důležitou přírodní rezervací, odpoledne konečně kousek od hranic s Norskem narazili na speciální obchod s alkoholem, abychom si m ohli na ten náš výlet i ťuknout. Přijeli jsme v tomto ohledu do Skandinávie maximálně nepřipraveni a neznalí místních poměrů, takže radost při objevení obchodu Systém Bulaget neznala mezí a při vstupu do obchodu jsme vypadali jak největší násoskové. Když jsme pak odcházeli s jednou lahví vína a dvěma pivy, jen málokdo by nás tipoval na ty stejné lidi, co s halasem vstupovali dovnitř … holt stárnem :) Kolem páté odpoledne jsme vjeli do Norska a poučeni na norském konzulátu jsme hezky poslušně sami nahlásili přepravu psů. Vše proběhlo OK, ikdyž paní za přepážkou vypadala víc než přísně a respekt měla ještě za zavřenými dveřmi … v plánu jsme měli přiblížit se městečku Spydeberg, v němž žije slavný automobilový závodník John Haugland, najít někde kemp a utábořit se. Na následující den máme totiž přislíbené setkání právě s touto legendou. A tak jsme jeli, kochali se naprosto neskutečně hezkou krajinou a úžasnými cestami, klikyháky hadra ;) … mapu jsme neměli, ta na benzínce ukazovala nějaký kemp nedaleko Skoyenu, tak jsme se tam vydali, ale není Skoyen jako Skoyen a kemp u jezera nikde žádný, leda na druhé straně a tak nám nezbylo nic jiného, než se na doporučení místních utábořit v malém přístavu Flateby Bruk. Večer jsme vypili víno, udělali večeři ze zásob a povídali dlouho do noci, spali jsme v autě, tma nebyla veškerá žádná, podle obrázků je patrné, že ještě ve 00:22 druhého dne bylo světlo a ve třičtvrtě na tři, kdy mě vyhnala ven mezi milion komárů neskutečná potřeba vyprázdnění střev, už zase bylo světlo … ujeli jsme 227 km, blížíme se ke 3000 km a vše jede jak má …

14. 7. 2013 … neděle … právě sedím v lesíku v kempu u stolečku, jsme po dobré večeři a já se dávám do rekapitulování uplynulých tří dní, kdy jsme byli bez internetu … začnu pátkem, ať jdeme postupně …

12. 7. 2013 – aktualizace psaná na papíru ve stanu ve 23:00 … Bydlíme v kempu „natura“ pod borovicemi v lese. Jeho kapacita je 60 stanových míst, takže soukromí zaručeno. Náš stanový tábor je uprostřed lesa na malém poloostrovním výběžku u jezera Vänern nedaleko města Lidköping. Tiché klidné místo, příroda nedotčena, internet nedostupný …Den začal klasicky snídaní a balením, následoval přesun na cestě … vybrali jsme vyhlídkovou trasu a jeli směrem k jezeru. A jak jsme si to drandili cestou necestou, najednou, v městečku Sollebrunn, jsme narazili na stařičkou překrásnou pumpu Shell. Stála u cesty, tak jsme na oko dotankovali a vše řádně zdokumentovali … Po chvíli se otevřely dveře přilehlého domu, vyšel starý pán a ukázal nám své soukromé muzeum veteránů. No panečku, krásná sbírka a dokonce i Daimler z roku 1949, který vezl švédskou královskou dvojici … byla to neplánovaná a nečekaná užasná zastávka. Odpoledne jsme dorazili do kempu, ke kterému vede jen jedna jediná cesta a všude kolem je nedotčeno a utábořili se. Když sluníčko kleslo níže, vydali jsme se na procházku do nedalekého malinkého přístavu Spiken, kde jsme povečeřeli. Konečně ryba a panečku jaká! Večer nás na kutě vyhnalo hejno komárů, tma nebyla skoro vůbec. Ujeli jsme jen 130 km a celkem 2341 …

13. 7. 2013 … sobota … ráno jsem se probudila dokonale vyspaná … Nikam jsme nespěchali, posnídali – ovesná kaše s borůvkami a jahůdkami ze švédských luhů, hájů a lesů … mňam … Sobota byla ve znamení odpočinku, autíčka odpočívala také a my jsme se vyvalili u jezera … počasí nám neskutečně přeje … další slunečný a teplý den nám umožnil svlažit se a udělat pár odvážných temp v naprosto neskutečně ledové vodě :) … My s Ondráškem jsme si půjčili šlapadlo a s holkama na přídi jeli obkroužit jezero … na jednom z dosažitelných břehů jsme to na chvíli zapíchli a kochali se přírodou … Algi a dokonce i Dorinka plavala, Algi maximálně spokojená nám dokonce na loďce na zpáteční cestě usla … odpoledne jsme přeci jen nastartovali naše koně pod kapotou a jeli na obhlídku městečka Lidköping. Městečko hezké, ale nikde skoro ani noha, restaurace zavřené, všichni Švédi si asi užívají sluníčka také :) Večer jsme se ještě vydali na obhlídku pobřeží a opět jsme byli jak u vytržení … malebná krásná příroda všude kolem …

14. 7. 2013 – no a zpět k dnešku, tedy k neděli. Ráno jsme museli vyrazit docela brzy, protože nás čekal poměrně velký přesun na druhou stranu jezera blíže k norským hranicím, které zítra chceme překročit … Po cestě jsme navštívili město Trollhättan. Městečko, které je známo svými velkými umělými vodopády. Každý den je z velkých stavidel upouštěna voda, která dříve sloužila elektrárnám a má více než stoletou tradici … Impozantní podívaná :) … Ještě jsme se dobře nadlábli a vydali se dále na cestu … podvečer jsme dorazili do kempu Duse Udde nedaleko města Säffle. Máme pronajatou chaloupku a relaxujem … na tachometru máme 56 070 km, což značí, že jsme do této chvíle ujeli 2616 km … spotřeba nám vlivem popojíždění po městečkách mírně vzrostla, aktuálně jsme na 7,09 l na 100 km. Večer ještě plánujem procázku po skalnatém pobřeží a zítra někdy v průběhu dne přesun do Norska :)

11. 7. 2013 … čtvrtek … je pozdní večer (tedy už dopoledne druhého dne, neb to kolísavé připojení nás prostě pronásleduje :) ), venku pořád (už zase) není tma, ležíme v karavanu a chystáme se ulehnout. Máme za sebou další krásně slunečný den, v kolech přes 200 km, návštěvu malebného městečka Halmstad, přírodní rezervace, dalšího automobilového muzea v městečku Ugglarp. Ale popořadě … do Halmstadu jsme to neměli daleko … městečko se třemi srdíčky ve znaku v nás zanechalo příjemný dojem, dali jsme si zmrzlinu a po vyhlídkových cestách jsme vyrazili dále do oblasti tisíce jezer. Projížděli jsme kolem západního pobřeží a narazili na přírodní rezervaci. Moře jako na dlani, krásná příroda … sedli jsme si na kameny a zaposlouchali se do šumu moře … mmm … parádní neplánovaná zastávka … na řadě bylo další muzeum … z bývalých statků největší sbírka aut a letadel ve Scandinavii. Exponáty ledabyle vedle sebe, sem tam vyřezaný kus vrat nebo stěny, aby se tam vše vešlo … ale ta atmosféra … nepopsatelná … no a když jsme se pokochali, vydali se po další vyhlídkové trase do vnitrozemí, k jezerům … a tady jak jedeš, tak nevíš, kam koukat dřív … nádherná nedotčená příroda, jezera, červené dřevěné domečky … kolem osmé večerní jsme nakonec dorazili do Alingsasu u jednoho z těch větších jezírek a protože se nám nechtělo rozvíjet stanový tábor, využili jsme možnosti spát v karavanu. Pravda, trochu retro, ale i tak je to paráda. Večerní procházka na molo k jezeru už byla jen jako bonus dalšího vydařeného dne. Na závěr trocha statistiky … ujeto máme celkem přes 2200 km (přesně to opět nevím, tachometr je v autě ;) ) … po dalším tankování se pořád držíme na uchvacující spotřebě 7,06 l … čekala jsem víc (zahrádka na střeše, atd) … zítra  v plánu máme jen krátký přejezd k tomu největšímu jezeru :) … děkujeme za pozornost, jdeme na kutě ;)


 

10. 7. 2013 … středa – den přesunu na Skandinávský poloostrov … ráno jsme vstali za pomocí budíku relativně brzy, zabalili stany, posnídali a v průvodu loučících se obyvatelů kempu, kteří natáčeli a zamačkávali slzy, že už nás neuvidí, vyrazili směr Kodaň. Cesta ubíhala rychle, před hlavním městem Dánského království jsme dokonce jeli po pětiproudé cestě, což se Slůněti už asi nikdy jindy nepoštěstí, a tak si náležitě užívalo pozornosti všech kolem … a zatímco do příjezdu do města šlo vše po másle, za jeho branami jsme se dostali do spárů velkoměsta, jeho infrastruktury, velké hustoty provozu … snaha dojet k prvnímu infocentru se nějak nedařila naplnit, Kodaň prochází rozsáhlou rekonstrukci silnic a většina těch, po kterých jsme chtěli jet, k nim patřila. No, po přejezdu pěší zóny a několikerém obkroužení centra, se nám nakonec podařilo najít volné podzemní parkoviště … celá šťastná jsem do něj vjela, abychom hned v zápětí zjistili, že prostoru je tam méně než v garážích Národního divadla … takže nastalo cvičení „najdi si své parking místo“ … nebudu to protahovat, podařilo se ;) … až po skončení parkovacího cvičení jsme zjistili, že jsme naše cestovatelské vozidlo narvali do „dírky“ pro mini auta ;) … Po rychloprohlídce královského města (viděli jsme i barevné domečky, i mořskou pannu) jsme pokračovali dále … čekal na nás Oresund Bridge a přejezd do Švédska. V 16: 53 se tak stalo … utábořili jsme se v kempu nedaleko města Halmstad hned u moře a po večeři z rendlíku stihli i západ Slunce … teď už většina chrní a zatímco já píšu aktualizaci, po předsíni stanu se nám promenáduje ježek a vylizuje obal od čokolády :) … kolik jsme dneska ujeli nevím, ale po dalším tankování je spotřeba na 7,05 litrech na 100 km. Zítra ráno balíme a pokračujeme směrem k velkým jezerům … a protože končí baterka, přeju dobrou noc!

9. 7. 2013 … stále úterý … večerní zpravodajství … dnešní den byl – jak se říká – na pohodu :) … Ráno vstanu, sednu si ve stanu, převlékám se … v momentě, kdy na sobě mám jen kalhotky se ozve hned vedle angličtina a někdo se k nám dobývá … a on to anglán, který si přišel popovídat o autě :) po snídani jsme se vypravili na výlet … najeli jsme jen 74 km nejprve do městečka Soro a odpoledne do města na jihu ostrova Naestved. V prvním jsme se úžasně pokochali v parku u ohromného jezera, Algi se koupala, Dorinka trhala sedmikráskám hlavičky :) … V druhém městečku jsme navštívili ohromné automobilové muzeum, ale to bylo spíš největší vetešnictví na světě … stovky exponátů, unikátních i ne, automobily, motorky, ale taky telefony, rádia, kočárky, šicí stroje, psací stroje, cigarety, kola, hračky, fotoaparáty, aj. Zítra nás čeká výlet do Kodaně, poté přejezd přes Oresund Bridge. Večer bychom chtěli zakotvit u malebného městečka na jihozápadním pobřeží – Halmstad. Pokud to půjde, zase se ozvem :)

9. 7. 2013 … úterý … dobré ránko z ostrova Seeland, kempu Soro … jak jsme včera napsali, tak jsme učinili … po příjemně stráveném času kolem poledne v městě Odense, kde my jsme se vypravili na plavbu lodí po městském kanále a posádka doprovodného vozidla navštívila skanzen Fynske Landsby, jsme pokračovali dále směrem na Kodaň. Na severním pobřeží jsme navštívili městečko Kerteminde, kde jsme se poprvé na naší cestě koupali v moři. Ledárna jak hrom, ale zvládli jsme to statečně, chvíli setrvali na příjemně písečnětravnaté pláži, zdřímli si, a pak  pokračovali dále. Přejeli jsme první z velkých mostů, což bylo chvílemi až dechberoucí a navečer vykoupili Lidl a udělali si pořádnou hostinu vedle stanů. Na tachometru máme 55 123 km, což znamená, že jsme do této chvíle ujeli 1669 km. Teď koukám na Facebook a zjišťuji, že naše autíčko bylo zaměřeno v Odense, kamarádem kamaráda našeho kamaráda :D ... svět je malej, a tak internetem putuje foto našeho autíčka :) Zde vidíte fotečky z pláže a přejezdu mostu ... dneska výletujem a zůstáváme ve stanovém městečku, zítra plánujeme ve večerních hodinách přejezd do Švédska a ještě předtím návštěvu Kodaně :) Konec hlášení ...

8. 7. 2013 ... Tak konečně :) ... připojení je tady velmi kolísavé, jedna aktualizace už byla napsaná a ono to kikslo … hmm, tak to kikslo podruhé (to je znamení nebo co :) )... Po dni odpočinku a naprosto skvělém odreagování se na obrovské trampolíně – to by mělo být povinně v každém zaměstnání :), jsme včera trávili den ve společnosti našich dánských přátel ... dopoledne jsme navštívili pejskaře a Algi si potrénovala agility a celé odpoledne jsme byli v dánském Škoda muzeu. Navečer jsme jeli na jih ostrova a poprvé při naší cestě viděli moře. Sluníčko jede skvěle, budí všeobecný rozruch, lidé mávají, obhlížejí ... ujeto máme přes 1500 km a spotřeba i s městkým provozem se drží kolem 7 litrů … dneska se pomalu přemístíme na další ostrov Seeland …

6. 7. 2013 ... Blommenslyst, Dánsko ... cílová stanice na nadcházející dva dny ... ujeto zatím 1370 km, spotřeba 6,8 l na 100 km ... autíčko šlape jak hodinky ... kolísá signál, povídání bude, ale uvidíme kdy ;)

4. 7. 2013 ... 13:08 - hehe, prý dnešek klid a odpočinek před cestou :) Ondra pracuje, až se z něj kouří a já balím, chystám, lítám jak splašený hadr ... máme necelé tři hodiny do odjezdu a ještě fůra věcí k vyřízení ... pojištění, peníze, průvodce, aj. Ale musíme to stihnout, protože na nás v Podkrkonoší bude čekat Ľubo Smatana z ČR 1 a pořadu prázdniny na přání. Tak snad vše půjde podle plánu ... z Mladé Boleslavi zítra ráno vyrazí ASSISTANCE CAR - ctíme značku - ŠKODA FABIA COMBI se třemi dobrodruhy na palubě, kteří nás někde v Německu dostihnou a pak poputují s námi.

4. 7. 2013 - dnes odjíždíme!!!  - je ráno, balím věci, jedu dokoupit potřebné věci, sbalit to do tašek a až bude mít Ondra po práci, vyrážíme. Čas odjezdu je naplánován na 16:00. Stav tachometru na začátku naší cesty je: 53 454 km ...

3. 7. 2013 - večer ...  tak jsme doma ... byl to dneska velmi náročný den ... je 23:16 ... ale snad můžu definitivně říct, Slůně je ready! Po cestě do dílny jsem se stavila pro oleje a aditiva, prodavač byl velmi v šoku, když jsem namísto jedné či dvou lahviček pb aditiv (která veteránistům stačí na celou sezonu) kupovala rovnou deset! Ale naštěstí jich tolik na skladě měl :) ... do dílny k taťkovi jsem dorazila na čas, Slůně šlo na zvedák a kola dolů ... kontrola předních brzdičů po cca 3 týdnech staré repasi ... levé bylo ok, pravé trošinku přidíralo, tak jsme to povolili ... pak přišla na řadu kola zadní ... na technické se ukázalo, že je problém s levým a až po sundání bubnů jsme zjistili, že problém byl docela závažný. Tekl brzdový váleček a ikdyž jsme měla nové těsnící gumičky, nepasovaly kvůli jinému průměru. Obložení brzdových čelistí bylo napůl odlepené a nebylo to znát jen díky tomu, že auto stojí v suché garáži a málo jezdí. Takže jsem si docela oddychla, koupili jsme válečky na první model Favorita a jali se měnit. Jenže, druhovýroba je druhovýrova, díly zdánlivě stejné, stejné nejsou. Museli jsme trošinku přizpůsobit otvor na odvzdušňovací šroub a pak i zbrousit rozpěru čelistí, aby šel buben nasadit zpět ... po třech hodinách laborování se to konečně podařilo!!! Testovacích cca 20 km ukázalo, že auto po odvzdušnění brzdí dobře, pedál je tvrdý, reakce rychlá ... ještě jsme dotáhli povolenou sponu na manžetě, promazali nápravy, ventilátor i vodní pumpu a vyrazili lepit polepy, nasadit zahrádku, sbalit zahrádku, natankovat, atd atd. Děkuji ještě jednou za velepomoc taťkovi! Tady můžete vidět, jak Slůně vypadalo těsně před uložením do garáže :)

 

3. 7. 2013 - středa - jeden jediný den do odjezdu! - nesnáším balenííííííí! Kdyby všechno šlo bez něj, to by byla paráda :) Včera jsme šli spát dneska, ale máme připravenou dobovou zahrádku, s černým koženkovým vakem, dovnitř jsme stloukli z laťek zpevňující kontrukci, ať má auto se zahrádkou co nejmenší odpor vzduchu a spotřeba paliva příliš nevzroste. U nás doma je to jak po výbuchu, na zemi jsou věci všeho druhu, přes hromady na vyprání, jídlo, stan, až k jízdenkám na trajekt, rezervacím ubytování, aj. No totální chaos, ale jak se říká, pořádek je pro blbce, tak my se v tom snad zorientujeme :) ... Včera jsem ještě udělala pořádek v náhradních dílech a nářadí v autě, věřím, že máme s sebou vše potřebné - ikdyž věřím, že nic z toho potřebovat nebudeme. Dneska nás ještě čeká poslední kontrola auta před cestou, výměna brzdových válečků, promazání vodní pumpy, ventilátoru a přední nápravy .... poslední nákupy a pak to všechno nějak do toho autíčka naskládat :) Zítra vyrážíme až odpoledne, ale už to chceme mít vše připravené, Ondra je ještě v práci a já chci odpočívat, neb první várka stovek kilometrů za volantem čeká na mě :)

2. 7. 2013 - úterý - 2 dny do odjezdu ... konečně se dostáváme k smysluplnému balení a nakupování potřebných věcí - dnes jdeme s psíma holkama na veterinu pro razítko do petpasu a kontrolu mikročipů a pak nakupovat (protože ani jeden tudle činnost v oblibě nemáme, obávám se, že nám toho bude fůra chybět. Ale co, jedeme do civilizace, takže snad problém nebude :) ... Slůně má dnes odpočinkový den ... chrní v garáži a připravuje se největší porci kilometrů na jeden zátah v jeho 37 let dlouhém životě. S největší pravděpodobností ještě nikdy nepřekročilo státní hranice a na jeden zátah ujelo maximálně 1500 km během víkendových srazů v ČR ... je však ve výborné kondici a my mu maximálně věříme. Možná vás zajímá bližší harmonogram naší cesty. Sice nic přesně neplánujeme, ale alespoň orientačně kudy se budeme pohybovat. Nocovat budeme ve stanu či semtam v penzionech, vařit si budeme taky sami, ale ze skandinávských surovin. Zde je slíbený rozvrh :)

4. - 6. 7. 2013 - cesta přes ČR, Německo a vstup do Dánska

6. - 8. 7. 2013 - Dánsko, ostrov Fyn - Odense, Škoda museum v Glamsbjerku a krásná příroda kolem

8. - 10. 7. 2013 - Dánsko, ostrov Seeland - Kodaň, aj. - večer přejezd do Švédska přes Oresund Bridge

10. - 14. 7. 2013 - Švédsko a jihozápadní pobřeží - Malmö a Göteborg, jezera Vättern a Vänern, aj.

14. - 16. 7. 2013 - Norsko - setkání s Johnem Hauglandem, Oslo, Larvik - 17:30 odjezd trajektem do Dánska

16. - 19. 7. 2013 - Dánsko - Jutský poloostrov - Mys Grenen, západní pobřeží a cesta domů

19. - 20. 7. 2013 - Něměcko - oblast kolem Usedomu, návštěva rodiny a cesta domů

21. 7. 2013 - konec expedice v Ostravě :)

Přesnější plán nemáme a ani mít nebudeme. Jedno víme jistě, 16.7.2013 musíme stihnout už zaplacený trajekt, jinak nemusíme vůbec nic. Takže, když se nám bude někde líbit, klidně se zdržíme, když třeba nebude přát počasí pojedeme vesele dál :) Ve spojení s vámi budeme všude tam, kde bude wi-fi :)

1. 7. 2013 - pondělí - 3 dny do startu!!! - dneska se nám ozvali z Českého Rozhlasu!!! V pořadu prázniny na přání se reportérovi Lubomíru Smatanovi asi zalíbila naše cesta a zítra nám budou volat s bližšími informacemi! Pokud to klapne, možná uslyšíte na celostátní frekvenci reportáž o naší cestě. Zítra budem vědět víc, držte nám palce :)

30. 6. 2013 - 4 dny do startu!!!  -  všichni se nás ptají, jestli už je vše připraveno a my s klidem odpovídáme, že není :D ... V sobotu mělo Slůně tu čest stát se svatebním vozidlem a odvezlo naši super kamarádku k oltáři. Na chvíli jsme tak vyměnili přípravy za oslavy a užívali si. Jinak pořád pracujeme, na balení se snad dostaneme zítra. A co je tedy v plánu? SLuníčko jde ve středu ještě do dílny - poslední kontrola brzd a výměna brzdových válečků na zadních kolech, pak ještě promazání vodní pumpy, ventilátoru a přední nápravy, dokoupení aditiv, olejů, benzínu do kanystru ... zahrádka na střechu je již taky připravena, originál dobový vak také, pomalu se nám hromadí věci, co bereme s sebou, na hromadě ... uvidíme, snad to všechno stihnem jak máme :)

27. 6. 2013 - John Haugland !!! - mám neskutečnou radost - ozval se nám John Haugland - motorsportová legenda značky Škoda 70. - 90. let, že se těší na naši návštěvu!!! Jupíjé! Slůně se potká s mistrem sportu, který za volantem škodovek vyhrával jednu rally za druhou! To je takový malý dětstký sen, jako malá jsem listovala knížkama o rallye a koukala, jak parádně umí jezdit. Chladný, ale klidný severský styl... johooo a my se teď s touto legendou potkáme. Držte palce, ať to výjde. Na naší cestě máme zajištěnu podporu v zahraničí - fanoušci značky Škoda a veteránisti z Německa, Dánska, Švédska a s Johnem i z NOrska nám přislíbili pomoc v případě potřeby. Věřím, že tadle pomoc nebude potřeba, ale jak se říká, štěstí přeje připraveným a to my chceme být :) Naše Slůně se mimojiné podívá do největšího Škodamuzea v zahraničí :)

26. 6. 2013 - one week and one day to go!!! -  8 dní do startu expedice, jupíjéééé :) Autíčko je naleštěné a připravené, protože ještě v sobotu před odjezdem má tu čest, že poveze kamarádku nevěstu na svatbu. Po juchacím víkendu nás čekají poslední přípravy - dokoupení nějakých ND - olejů, aditiv, gumiček do stěračů, aj a v dílně ještě proběhne kontrola pístků v předních brzdách a zadního levého brzdového válečku, neb na STK levé kolo trochu hůře brzdilo. Vše ostatní je připraveno. Jo a nesmím zapomenout, po svatebním víkendu lepíme na auto todle ...

10. 6. 2013 - 24 dní do startu - máme STK :) ... další veledůležitý krok z příprav na cestu je hotov :)

6. 6. 2013 - 28 dní do startu - geometrie je hotová. Vůle z řízení je téměř pryč, tedy aspoň ta, která byla způsobena špatným čepem na spojovačce. Drobná vůle na volantu je pořád, ale to je klasický jev, s tou totiž sjížděly nové vozy z výrobní linky, takže u nás panuje spokojenost. Dnes jsme ještě vyměnili klínové řemeny, benzínové hadičky a protože se právé přední kolo hřálo, seštelovali jsme ještě jednou pístky. Teď už je všechno jak má, v pondělí nás čeká STk. Já zatím píšu seznam ND, které pro jistotu vezmeme s sebou. Ono se určitě nic nepokazí, ale jak se říkává, štěstí přeje připraveným, a tak nenecháme nic náhodě :)

5. 6. 2013 - 29 dní do startu -  dnešek byl ve znamení velkých příprav stovečky na dalekou cestu. V nabitém kalendáři jsem si vyhradila čas na to, abychom s taťkou udělali potřebné. A tak jsme zgenerálkovali spojovací tyč řízení a zcela vyměnili její středovou část, kde jeden z čepů byl už hodně vychozen, vyměnili jsme i kuláky, Slůně dostalo nové brzdové kotouče, brzdové destičky, manžety, olej ... podvozek je před cestou OK ... zítra vyměníme klínové řemeny za nové, dále dostane nové svíčky, nové benzínové hadice a nakonec pojede na geometrii ... seřízení motoru je OK ... před cestou dokoupím pár drobných ND s sebou a budeme už jen krášlit :) ... zde pár obrázků z dnešního opravárenského dne ...

4. 6. 2013 - velký sen se za měsíc stane skutečností a naše výprava bude zahájena. Před námi je posledních pár dní příprav, ladění vozu, úprav a oprav, sepisování potřebného vybavení pro nás i auto. Nebojte se, je a bude v té nejlepší kondici a my mu naprosto věříme, že nás doveze tam i zpět. Trasa naší cesty se rýsuje podrobněji, ale nic neplánujeme na pevno, prostě uvidíme, kde se nám bude líbit, tak se zdržíme a naopak.

4. 2. 2013 - už dlouho sním o dobrodružné expedici na sever naší mladou veteránskou škodovkou. Slůně - neboli Škodu 100 L - myslím, nemusím představovat. Je se mnou již devátou sezónu a ještě nikdy jsme nevyjeli za hranice. Letos nastane její čas, letos ji čeká velká cesta po Skandinávii. Před dvěma lety jsme byli v Dánsku a natolik nás uchvátilo, že se tam vydáme znovu, ale přidáme k tomu i dvě další země. Švédsko a Norsko. Je to ještě daleko, ale pomalu se nám rýsuje plán cesty. Přes Německo - pravděpodobně kolem Drážďan a Berlína nahoru k Hamburku do Dánska, kde zamíříme nejprve na ostrov Fyn, navštívíme staré známé v Odense a Škoda museu, poté pojedeme ke Kodani. Do Švédska přejedeme po dlouhém mostě, přesněji nejdelším mostě na světě, který spojuje dva státy. Trocha pouček z wikipedie: Most je druhým největším pevným mostem na světě. Celý přejezd měří 16 km a tvoří ho (z dánské strany): 430 m dlouhý uměle vytvořený poloostrov, tunel měřící přes 3,5 km a vedoucí 10 m pod vodou, 4 km dlouhý umělý ostrov a 7845 m dlouhý most zavěšený na dvou 204 m vysokých pylonech. Vlastní most je dvoupatrový. Horní patro slouží  automobilové dopravě, ve spodním patře jezdí vlaky rychlostí až 130 km/hod. V nejvyšším místě je koruna vozovky 57 m nad vodní hladinou.

Ve Švédsku jsme ještě nikdy nebyli, a tak kamkoliv se podíváme, bude to pro nás nové. Naše expedice se bude soustředit na jihozápadní švédské pobřeží a oblast jezer Vättern a Vänern, koukneme se do starodávných městeček a budem si užívat zdejší přírodu a maximální rychlost na cestách 80 km/hod. což našemu Slůněti bude maximálně vyhovovat.

Po jihovýchodním pobřeží se pomalu dostaneme do Norska, kde zvládneme prozkoumat pouze oblast v blízkosti hlavního města Oslo a poté se pozvolna přesuneme do Larviku, kde nás bude čekat nalodění na trajekt do Dánska.

Po několika dnech ve Švédsku a Norsku se ocitneme opět na dánské půdě, která je nám velmi blízká, a to dokonce velmi blízko místu, které si nás získalo úplně nejvíc. Je tedy více než jasné, že pokud vše půjde jak má, nebudeme tam chybět ani letos. Grenen - nejsevernější místo pevninského Dánska - mys, kde se potkávají dvě moře - Severní a Balt a jejich vlny se o sebe tříští.

No a pak, pak už se vydáme směrem domů, přes Jutský poloostrov do Německa, kde si odskočíme na návštěvu k rodince v Lubminu, a pak už hurá domů. Odhadem na nás čeká 5000 km na cestách v 17 dnech, ale my se toho nebojíme a těšíme se ...

TOPlist